Architektura je prostorová tvorba, tvorba jejíž výsledek je v prostoru, nikoli ve tvaru jako v sochařství, nikoli ve zvuku jako třeba v hudbě, či v jazyce jako v literatuře. Architektura je tvorba prostoru k životu. 
V architektuře se rodíme a děláme první krůčky, hrajeme si, učíme se, prožíváme první lásky. 

V architektuře si bereme jeden druhého za muže či za ženu, milujeme se, vychováváme děti, bavíme se s přáteli, věnujeme se koníčkům, hrajeme si s vnoučaty a nakonec v architektuře umíráme. 

Architektura je prostředí, ve kterém celý život žijeme své životy. Může nám hodně pomoci, aby se nám ty životy žily lépe a nebo nám může životy otravovat a ztěžovat, pokud je to architektura špatná. 

Proto bychom jí měli věnovat více pozornosti a zájmu.